O blogu

Tenhle blog nic neučí. Nesnaží se tě přesvědčit, motivovat ani vychovat.

Snaží se o jednu věc: pomoct ti všimnout si mechanismu, který běžně přehlížíš. Ne ti poradit, co máš dělat. Jen ukázat, co se možná právě odehrálo — v tobě, nebo v situaci, kterou jsi prožil.

Většinu života jednáme automaticky. Přijde pocit. Přijde obrana. Z obrany se udělá příběh. A pak tomu příběhu uvěříme tak, že zapomeneme, že to byl jenom příběh.

Tenhle blog ten mechanismus ukazuje na konkrétních situacích — kritice, mlčení, frontě, sousedovi u vchodu. Ne o něm přednáší. Neřeší diagnózy, ezoteriku ani filozofické systémy. Jenom obyčejné lidské prožívání, tak jak se skutečně děje.

Texty tady nekončí poučením. Pokud se dá text uzavřít jednou větou, obrazem nebo tichem, zůstane to tak.

Nejde o to, abys textu rozuměl teď. Jde o to, aby se ti vybavil později — ve chvíli, kdy se ti ta stejná věc skutečně stane. Přesně to je smysl toho, jak jsou tyhle texty napsané: fungují jako callback. Přečteš je dnes, a vrátí se ti, až je budeš potřebovat.

Je za tím jeden člověk. Ne redakce, ne značka.

Tenhle web nepoužívá cookies ani nesleduje návštěvnost.